Pahýl je v tomto případě druh metody modelového objektu, která může ale nemusí být volána v průběhu testu. V obou případech je test úspěšný. Očekávání je naproti tomu druh metody, na kterou jsou kladeny jisté požadavky a pokud tyto požadavky nejsou naplněny, test není úspěšný. Na metodu můžeme klást požadavek, že bude volána právě jednou v průběhu testu. Při verifikaci mock objektu v závěrečné fázi testování se ověřuje, zda-li tomu tak opravdu bylo a pokud ne, potom je vyvolána chyba a test není úspěšný.

Jak tyto metody používáme? Metody typu pahýl používáme především k získání informací o stavech objektů s tím, že tyto metody nemají žádný vliv na stav světa, zatímco metody typu očekávání jsou příkazy, které takový vliv mají. Metody typu očekávání mohou mít také návratovou hodnotu. Pahýlové metody mohou být volány nesčetněkrát, očekávání mohou být volána pouze tolikrát, kolikrát je nastavíme, jak ukazuje následující příklad, který je částí jednotkového testu UserManagerTest, kde mockLogger a mockUserDao jsou mock objekty, na kterých jsou definovány metody typu pahýl a očekávání.

public static final String USERNAME = "sportoviny";
....
//vyvolání metody typu pahýl
mockLogger.stubs().method("getLoggingLevel").noParams()
        .will(returnValue(Logger.WARNING));

//právě jedno volání metody typu očekávání zajišťuje metoda once()
mockUserDao.expects(once())
        .method("getUserByUsername")
        .with(isA(String.class))
        .will(returnValue(user));

//přinejmenším jedno volání metody typu očekávání
mockUserDao.expects(atLeastOnce()) ...

//právě pětkrát vyvolání metody typu očekávání
mockUserDao.expects(exactly(5)) ...
....

Na parametry volaných metod můžeme klást různá omezení. Pokud bychom na metodu getUserByUsername() kladli požadavek, že tato metoda má být vždy volána s parametrem rovným libovolnému objektu, který reprezentuje libovolnou hodnotu, naše definice by byla následující.

mockUserDao.expects(once())
        .method("getUserByUsername")
        .with(ANYTHING)
        .will(returnValue(user));

Cítíte asi sami, že toto chování není takové, jaké od této metody očekáváme. My potřebujeme tuto metodu volat s parametrem typu String, který reprezentuje uživatelské jméno registrovaného uživatele. Proto toto očekávání upřesníme a metodu definujeme následovně.

mockUserDao.expects(once())
        .method("getUserByUsername")
        .with(isA(String.class))
        .will(returnValue(user));

Třída MockObjectTestCase definuje mnoho typů omezení, které můžeme po parametrech volaných metod vyžadovat. Pokud by nám tato sada omezení nestačila, můžeme si nadefinovat vlastní omezení

Na metody mock objektů můžeme stanovovat pořadí, v jakém mají být volány, a to jak na pahýly tak očekávání. Následující příklad je opět část kódu UserManagerTest, který definuje pořadí vyvolávání metod typu očekávání.

mockUserDao.expects(once())
      .method("setUser")
      .with(same(user))
      .isVoid().id("setting user"); 
  
mockUserDao.expects(once())
      .method("getAuthorityByName")
      .with(eq(new String("ROLE_CLIENT")))
      .after("setting usser")
      .will(returnValue(new Authority("ROLE_CLIENT")));
  
mockMailManager.expects(once())
      .method("sendActivationEmail")
      .with(new Constraint[] {isA(String.class), 
           isA(String.class), eq(new Locale("cs_CZ"))})
      .after("setting user")
      .isVoid();

Kód zachycuje volání tří metod typu očekávání, kdy metody getAuthorityByName() a sendActiovationEmail() jsou volány až po metodě setUser(). Jejich vzájemné pořadí není rozlišeno. Pokud by toto pořadí nebylo dodrženo, test by nebyl úspěšný.

Ostatní metody z našich příkladů, jmenovitě method(), with(), after(), will() definují porovnávací pravidla, která validují příchozí volání metod mock objektu a testují jejich očekávání. Pokud by pravidla porovnávání nevyhovovala našim potřebám, můžeme si vytvořit pravidla vlastní.

Metoda method() objektu MockObjectTestCase definuje jméno volané metody mock objektu, na který je aplikována. Metoda with() aplikuje omezení na parametry volané metody, metoda after() určuje pořadí volání metod mock objektů a will() určuje návratovou hodnotu volané metody.

Nyní si ukážeme, jak připravit jednoduchý jednotkový test za použití techniky mockování objektů a nástroje jMock.