Interakční jednotkové testování má jistě své místo v plejádě mnoha druhů testovacích scénářů. Interakční jednotkové testování využívá techniku mockování objektů. Technikou mockování objektů rozumíme napodobování chování reálných objektů jejich náhražkami, tzv. mock objekty.

Mock objekt je objekt, který implementuje známé rozhraní, který velmi jednoduchým způsobem napodobuje chování reálné implementace tohoto rozhraní a v jednotkových testech nám umožňuje soustředit se na testovaný kód bez obav o jeho další zavislosti na ostatním doménovém kódu.

O interakčním jednotkovém testování můžeme říci, že podporuje dobře strukturované a čitelné testy a redukuje náklady na psaní pahýlů při zachování stejné jednoduchosti použití jako běžné jednotkové testy. Interakční jednotkové testování zjednodušuje hledání chyb tím, že chyby zobrazuje v místech, kde nastanou. V některých případech je technika mockování objektů jediným možným způsobem, jak otestovat kód, který závisí na stavu, který je těžké nebo nemožné napodobit.

Nejdůležitějšími vlastnostmi interakčních jednotkových testů je, že zdokonalují strukturu doménového kódu, zachovávají jeho zapouzdřenost, redukují globální závislosti a zpřehledňují komunikaci mezi třídami.

Tento způsob psaní jednotkových testů mě velmi zaujal a je velmi pravděpodobné, že v případě potřeby jej s chutí a zájmem i v budoucnu využiji.